Pro nás byl malamut osudovou volbou. Trvalo dlouho než jsme plemeno vybrali, ale nikdy jsme nelitovali. Po dlouhém přemýšlení a vybírání jsme si pro ni jeli. Do rodiny nám přišla malamutí slečna Carlisle Esprit Fort, úplně nám změnila život. Děti kolem ní skákali a mi dospělý chystali dobrůtky a vymýšleli zábavu. Po prvních průšvizích jako jsou zničené dvěře a jedny bačkory jsme pomalu přicházeli na to, že jde vlastně o hru. Buďto mi převezeme Carlis a ona bude dělat to co potřebujeme, nebo ona převeze nás a za odměnu nám věnuje jeden z jejich potutlených úsměvů, pak vždy odkráčí s hrdým výrazem vítězství. Ze začátku nás to občas dopálilo, ale teď se jen usmějeme a čekáme co zase vyvede. V roce 2014 se našemu synovi a Carlis podařilo složit zkoušky poslušnosti. Je to pro nás velký úspěch. Každopádně je Carlis právoplatným členem rodiny a bez ní si to už neumíme představit, umí nás rozesmát, zahnat stres a občasné slzy života. Je to parťák, který vždycky poslouchá, když je někomu zle a potřebuje se vypovídat. Je prostě naše.